1. Historie ekonomie
n Historie ekonomie
n Ekonomické školy
n Starořečtí filosofové a scholastikové
n Ekonomie zde není jako zvláštní část vědy.
n Starořecké filosofy znepokojovaly zejména peněžní vztahy mezi lidmi, které rozleptávaly tradiční naturální zemědělskou ekonomiku.
n Snažili se odhalit podstatu peněz a jejich smysl pro společnost.
n Platón ( 427 – 347 př. n. l. )
n Vyjádřil své názory na uspořádání společnosti ve svém spisu Republika, kde vykreslil svou představu o ideálním státu.
n Platón se domníval, že jsou mezi lidmi přirozené rozdíly, že jsou lidé přírodou nadáni k odlišným činnostem a tím také předurčeni mít ve společnosti odlišné postavení.
n Odtud pramenila jeho představa o přirozené dělbě práce mezi lidmi.
n Aristoteles ( 384 – 322 př. n. l. )
n Vyslovil mnoho důležitých ekonomických názorů ve svých dílech Politika a Etika Nikomachova.
n Psal o podstatě státu, o vlastnictví, o směně, cenách, penězích a úroku.
n Na rozdíl od Platóna neodmítal Aristoteles soukromé vlastnictví.
n Uvědomoval si význam obchodu.
n Merkantilismus
n Merkantilismus je považován za první buržoazní ekonomickou teorii, která vznikla v západní Evropě v období počátku rozpadu feudalismu (16. století).
n Hlavní zásady merkantilismu:
n bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi
n bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod)
n cílem obchodu je aktivní obchodní bilance
n k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel
n Thomas Mun ( 1571–1641 )
n Patřil k největším postavám zlaté éry merkantilismu.
n Působil ve funkci ředitele anglické Východoindické společnosti.
n Napsal Pojednání o obchodu Anglie s východní Indií.
n Dalším jeho dílem je Bohatství Anglie v zahraničním obchodě.
n Klasická politická ekonomie
n Představuje konstituování ekonomie jako vědy, která má již své pevné základy – své základní pojmy a teorie.
n Politickou filosofií klasiků byl liberalismus a jejich ideálem byl ekonomický systém založený na svobodné tržní konkurenci a na svobodě obchodu, výstižně charakterizovaný Smithovou představou neviditelné ruky trhu.
n Klasikové pojali politickou ekonomii jako vědu o tvorbě a rozdělování bohatství.
n Zabývali se přitom národním bohatstvím.
n Adam Smith ( 1723 – 1790 )
n Stěžejním dílem politické ekonomie, které se stalo zdrojem inspirací do dnešní doby, je kniha „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“.
n Touto knihou se stal zakladatelem politické ekonomie.
n Obsahuje témata: neviditelná ruka trhu, růst národního bohatství, měření národního bohatství a teorie hodnoty a rozdělování.
n David Ricardo ( 1772 – 1823 )
n Byl významným britským ekonomem.
n Nejvíce se věnuje příčině znehodnocení britské libry.
n V roce 1817 se objevuje Ricardovo dílo "Zásady politické ekonomie a zdanění". Toto dílo je se Smithovým "Bohatství národů" považováno za jedno z nevýznamnějších děl historie ekonomie.
n Marxismus
n Marxismus je politická praxe, filosofický a ideologický směr, který založil Karl Marx.
n Komunismus je založen na marxistické ideologii.
n Základem marxismu je historický a dialektický materialismus : třídní boj mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými.
n V ekonomii Marx vycházel z Ricardovy pracovní teorie hodnoty, podle níž nadhodnotu, kterou dělník vyrobí, si přisvojuje kapitalista.
n Karl Heinrich Marx ( 1818 – 1883 )
n Byl německý myslitel, politik a teoretik komunismu.
n Společně s Bedřichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech.
n Jeho životním dílem je Kapitál.
n Ve společnosti je podle něj přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví a nastolením beztřídní, komunistické společnosti.
n Cambridgeská škola
n Znakem této školy ( 30. léta 19. století ), který jí vtiskl Marshall, byla snaha uchovat tradici anglických klasiků – A. Smithe a D. Richarda.
n To byl důvod, proč se pro ni ujalo označení neoklasická.
n Měla zájem o ekonomickou rovnováhu a ekonomický blahobyt.
n Cambridgeská škola používala metodu dílčí rovnováhy trhu: zkoumala poptávku, nabídku a rovnováhu určitého trhu za předpokladu, že na všech ostatních trzích nedochází k žádným změnám.
n Alfred Marshall ( 1842 – 1924 )
n Projevoval zájem o ekonomii, protože věřil, že tato věda může být nápomocna ke zlepšení života lidí a ke zmenšení chudoby.
n Marshallova teorie mezní užitečnosti byla kardinalistická.
n Člověk měří mezní užitečnost nepřímo – cenou, kterou je ochoten za zboží dát.
n To však předpokládalo, že se mezní užitečnost peněz nemění.
n Marshall viděl za poptávkou mezní užitečnost a za nabídkou mezní náklady.
n Keynesiánství
n Keynesiánství ( 20. – 30. léta 20. století ) je ekonomický směr, jemuž položil základy britský ekonom John Maynard Keynes.
n Nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“.
n Kniha byla reakcí na velkou hospodářskou krizi z přelomu 20. a 30. let 20. století.
n Největším zlem v ekonomice v očích keynesiánských ekonomů je nezaměstnanost.
n Keynesiánská politika vidí východisko z krize v politice fiskální (rozpočtové).
n John Maynard Keynes
( 1883 – 1946 )
n Byl anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge, guvernér Bank of England.
n Je zakladatelem keynesiánství – protipólu klasické a neoklasické ekonomie.
n Důsledky jeho úvah vyústily v aplikace pro řešení Velké hospodářské krize z 30. let, jejichž úspěch je považován za překonání principů klasické ekonomie.
n Je označován za nejvýznamnějšího ekonoma 20. století.
n Prosazoval intervence státu do ekonomiky podporou investic.
n Monetarismus
n Monetarismus ( 50. léta 20. století ) je ekonomická teorie zdůrazňující význam peněz včetně jejich samoregulační funkce a odmítající státní zásahy do ekonomiky.
n Monetarismus patří jednoznačně k liberálním směrům.
n Za nejvýznamnější osobnost monetarismu je považován americký ekonom Milton Friedman.
n Monetarismus je historicky nejstarším ekonomickým směrem protikeynesiánské revoluce.
n Monetarismus není ekonomickou školou v pravém slova smyslu. Je to poměrně diferencovaný směr, který spojuje především odmítání keynesiánství.
n Milton Friedman ( 1912 – 2006 )
n Friedman byl vždy velkým odpůrcem Keynesovy ekonomické teorie.
n Jeho liberalismus vychází z tradic klasické ekonomie, především z díla Adama Smithe.
n Celé jeho ekonomické dílo směřovalo k jedinému cíli – přesvědčivě ukázat přednosti hospodářského liberalismu.
n Zabýval se příčinami inflace, problematikou růstu mezd a cen.
n Získal Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1976.
n Škola racionálních očekávání
n Nový směr konzervativní ekonomie, který se začal prosazovat zejména v USA od počátku 70. let.
n Vychází sice z monetaristických tradic, ovšem postupně se vyprofilovala jiným směrem. Oproti monetaristické redukci především na problematiku peněz je škola racionálních očekávání širším makroekonomickým přístupem.
n Proto dnes bývá označována jako nová klasická (makro) ekonomie.
n Tržní ekonomika je v pojetí této školy chápána jako zcela stabilní systém, který může být vychýlen z rovnováhy pouze vnějšími zásahy. Proto představitelé školy odmítají jakékoliv zásahy státu do ekonomiky.
n Robert E. Lucas ( 1937 – 200? )
n Nejvýznamnější představitel školy racionálních očekávání.
n Jeho hlavní přínos pro vývoj ekonomie spočívá v aplikaci hypotézy racionálních očekávání, kterou v roce 1961 formuloval John Muth.
n Podle této hypotézy vytvářejí ekonomické subjekty očekávání tak, že berou v úvahu všechny relevantní informace o současnosti a budoucnosti, jimiž disponují.
n Na základě empirických pozorování Lucas v článku Několik mezinárodních důkazů o zaměnitelnosti mezi produktem a inflací prezentoval nový pohled na vztah mezi změnami míry nezaměstnanosti a změnami cenové hladiny, známý jako Phillipsova křivka.
n Škola veřejné volby
n Podstatou této školy je nemilosrdná analýza politiky, byrokracie, zájmových skupin a obecně státu, která realisticky předpokládá, že se jednotlivé subjekty obvykle snaží maximalizovat svoje výhody.
n Politici chtějí co nejvíce hlasů, byrokracie co nejvíce kompetencí, zájmové skupiny dotace a speciální výhody, všichni pak co nejvíce peněz.
n Jednou z koncepcí školy veřejné volby je analýza byrokracie.
n Další koncepcí je teorie regulace.
n James Buchanan ( 1919 – )
n Nejvýznamnější představitel školy veřejné volby.
n Nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1986.
n Jeho hlavní díla jsou například: Teorie dobývání renty, Meze svobody či Svoboda, trh a stát.
n České ekonomické myšlení
n Alois Rašín ( 1867 – 1923 )
n První československý ministr financí v Kramářově vládě.
n Rašín získává pověst budovatele státu, stabilizátora rozvrácených poválečných státních financí a tvůrce československé měny.
n Většinu svých teoretických názorů shrnul Rašín do díla „Národní hospodářství“.
n Svůj pohled na peněžní teorii přenesl do knihy „Můj finanční plán".
n Karel Engliš ( 1880 – 1961 )
n Do dějin ekonomického myšlení se zapsal hlavně díky své originální teleologické národohospodářské teorii.
n Ta je postavena na myšlence, že k plnému poznání a pochopení veškerých ekonomických jevů dojdeme pouze tehdy, pokud budeme v chování všech subjektů hospodářství sledovat určitý účel a cíl, ke kterému by chtěli dospět.
n To se týká státu, podniků, bank, ale i všech jednotlivců a domácností.